Hamburg Ultra Guide

Devět let a 292 dní. Přesně tolik času uběhlo od chvíle, kdy jsem poprvé stála uprostřed hamburského přístavu a čekala na výletní plavbu okolo největších nákladních lodí mířící po Labi do Severního moře. O devět let a 292 dní později jsem na tom stejném mole stála znovu. Tentokrát ze své vlastní iniciativy, za zvuků druhého alba Wolf Alice, které mi ve výsledku vnuklo právě ten pocit, že ho potřebuji slyšet hlavně v Hamburgu, a zejména pak kvůli bláznivému plánu procestovat co nejvíc evropských měst a ochutnat co nejvíc kávy v co nejvíc kavárnách, který se zrodil před necelými čtyřmi lety .

A přestože občas bojuji se svým egem a potřebuji mít pocit jedinečnosti, v tuhle chvíli vím, že určitě nejsem jediná, kdo toužil nebo stále touží se do tohoto města podívat. Takže pro ty, kteří o tom uvažují, a vlastně i pro ty, kteří o tom, že by jednou do Hamburgu chtěli zavítat, ještě ani nevědí (nebojte, ono se to časem změní!), sepisuji tento vykopávací post. A aby bylo pro úvod vše tak, jak má být, bude to dlouhé a vyčerpávající.

Cesta

Je obrovská výhoda, že do Hamburgu se z Prahy dostanete přímým vlakem. Cesta trvá zhruba 6,5 hodin. Počítejte ale s minimálně jednou (nebo spíš dvěma, třemi) mimořádností a výlukou ještě před hranicemi. Takže si připočtěte rovnou tak hoďku cesty navíc. Je to dlouhé, bude vás bolet zadek ze sezení, stihnete zkouknout možná celou jednu sérii seriálu, ale nemusíte nic řešit a vlak vás doveze přímo tam, kam potřebujete.

Druhá alternativa, kterou jsme zvolili i my (ano, většinou přibaluju kromě čtyř párů bot i jednoho živého tvora navíc), je cesta s přestupem v Berlíně. Ve výsledku je pouze o 13 minut delší než ta napřímo a vlastně i příjemnější. V Berlíně budete mít zhruba hodinu pauzy na přestup. Zaskočíte si do pekařství pro obřího marcipánového šneka, abyste výčitky z něj a hrozící glykemický výbuch zahnali co nejrychleji zdravou náloží v podobě kuřecí Buddha bowl v podniku hned vedle, a možná stihnete udělat ještě pár fotek před nádražím na instáč, kde se pochlubíte, že jste ve 30° C zvládli udělat sérii snímků v kožené bundě a ani u toho nezkolabovali.

berlin_1

Pak stačí už jen naskočit do německého rychlovlaku ICE, kde sice není moc místa, ale zároveň se nemusíte strachovat, že vystoupíte na špatné zastávce, protože po Berlíně následuje až zastávka na hlaváku v Hamburgu.

To vše a mnohem více (čtetě: místenky) pořídíte za skvělého litra, což s ohledem na věčné nadávky na České dráhy, je dost přijatelná cena. Jako bonus to vše obdržíte v jednom QR kódu v mobilní aplikaci ČD, takže pak nemusíte před německým průvodčím dělat ze sebe trubku, co nemůže najít správnou jízdenku. A to se vyplatí!

berlin_2

Ubytování

Jelikož jsem do Hamburgu chtěla už vloni, což bohužel nevyšlo, hotel jsem měla dávno vybraný. A ano, přiznávám, že s ohledem na sám o sobě složitý výběr doby výletu, byl právě volný termín v tomto hotelu jedním z nejdůležitějších kritérií.

Hotel City House je totiž přesně to, co od Německa neočekáváte. Interiér je kopií starých britských domů vyšší třídy a personál je milejší a pozitivnější než moje nejlepší a nejvíc vyspalé já. Pokoje jsou neskutečné útulné, každý den po návratu najdete na čistě povlečené posteli s těmi nejměkčími peřinami karamelový bonbonek a na hlavní chodbě narazíte na odbočku do obývacího pokoje, kde si můžete uvařit kafe či nalít gin dle libosti. Útratu stačí napsat na papírek a při odjezdu vše doplatíte.

hotel_1

Problém ale nastává ve dvou ohledech. Zaprvé hotel nemá klimatizaci, což je v situaci, že třeba během našeho pobytu bylo ve stínu 31° C, trochu problém. Ale budiž. Komplikace číslo dvě je okolí hotelu. Pokud se totiž zamilujete do staroanglických chodbiček a super tapet, očekávejte, že jen co je opustíte, budete uprostřed něčeho, co se dá s klidem nazvat neoficiální hamburskou no-go zónou. Tohoto překvapení se ale logicky stačí alespoň trochu vyvarovat třeba tím, že si před odjezdem přečtete pár recenzí hotelu, kde vás zkušení hosté budou docela pravidelně nabádat brát si večer do hotelu taxík (bacha, Uber v Hamburgu nefunguje!).

hotel_2

Pro otrlejší se nabízí alternativa, jež je hlavní, zhruba 350 metrovou spojkou na nádraží – ulice Steinndamm. Na ní zažijete vše, co v divoké čtvrti potřebujete. Internet kavárny, ve kterých víte, že se při nejlepším vaří a prodávají drogy, prostitutky na každém rohu, Sex shopy a kebabárny, kde se asi jako jediné netočí právě maso na jehle. A jako bonus počítejte se zhruba 120% pravděpodobností, že budete jedinými Evropany na celé ulici, tudíž budete lákat pozornost všech skupinek, které se budou okolo poflakovat. Nejsem rasista, nejsem xenofob, multikulturalismus vítám. Tohle byl ale hard core i pro mě.

Centrum

Takže co byste neměli vynechat? Centrum Hamburgu je samo o sobě hodně pestré. Architektura kombinuje původní cihlové hanzovní domy se skleněnou modernou. Chvílemi můžete mít pocit, že jste spíše v Londýně než v německém přístavním městě. Kromě radnice a mnoha dalších památek, které vám nabídnou úplně všechny profi i neprofi turistické weby, tu rozhodně stojí za pozornost třeba kostel svatého Mikuláše, který slouží jako památník druhé světové války. Jedna z největších dominant města byla skoro celá zničená, zůstala pouze věž a několik stěn. Zastavte se tady na chvíli v podvečer, posaďte se na schody a prostě jen koukejte. Zní to sice blbě, ale to pochopíte, až tam skutečně budete. Zkušenost je to mrazivá, ale dost důležitá!

mikulas

Další zastávka: Speicherstadt. De facto se jedná o ostrov starých skladů, který je zapsán do dědictví UNESCO. Jeho výhodou je, že se nachází hned vedle přístavu, kamenem co by dohodil je centrum města, ještě blíž pak Elbphilharmonie (Labská filharmonie) a moderní čtvrť Hafen City. Ještě než ale přejdete jeden z několika mostů, který spojuje tenhle cihlový skvost se zbytkem civilizace, omrkněte lodě, které u ostrova kotví. Mezi nimi totiž najdete raritku v podobě plovoucího kostele Flussschifferkirche. Pak už se stačí jen toulat ulicemi Speicherstadtu a užívat si naplno industriálního ducha, který je právě zde z celého města asi nejsilnější a dost silně připomíná architekturu například britského Manchesteru.

speicher

Kdo by vynechal v Hamburgu přístav, byl by sice rebel, ale zároveň taky trouba, protože ten je jednoduše cestovatelskou nutností. Začněte ale naopak než ostatní – tedy na západním konci u Rybího trhu ve čtvrti Altona a pokračujte proti toku řeky směrem k filharmonii. Postupně sice budou přibývat turisté i otravné krámky se suvenýry, které trochu skutečný námořnický pocit budou narušovat, ale s tím se dá srovnat. Zástupy zvědavců nejsou v Hamburgu zas tak velké! Procházku pak můžete zakončit jednou z mnoha okružních plaveb po přístavu nebo pivem u lodního muzea. A díky taktice jít proti proudu navíc skončíte přímo v centru města, nikoliv v zemi nikoho na okraji. Koktejl na střešním baru (a restauraci) Clouds ve výšce 105 metrů s výhledem na celý přístav i město se pak už po těžkém dni nabízí doslova sám!

port_2

Pokud bude velké teplo a sluníčko už bude otravné, není lepšího zchlazení než podniknout cestu do Elbtunnel. Na začátku 20. století postavený podvodní tunel, je skrytým pokladem, který denně využívají chodci, cyklisté i řidiči aut. Po zhruba půl kilometru dlouhé procházce nakonec vylezete na druhém, méně obydlené a hlavně málo prozkoumané části města, kde vás přivítá fajn vyhlídka na přístav a roztomilý retro stánek se zmrzlinou, pivem a zavináči v bagetě (bismarck herring je prostě nutnost). Pivo a snack si pak vezměte na samotný okraj břehu, kde je příjemná vyhlídka. Sedněte si na okraj, spusťte nohy k vodě a užívejte si neskutečný výhled, kdy kolem vám budou proplouvat obří lodě i malé plachetnice.

port_1

Kafe a jídlo

Jak se říká v angličtině: Last but not least. Žádný výlet není kompletní bez seznamu podniků, které je potřeba vyzkoušet. Hamburg je plný kaváren, které jsou zároveň propojené s pražírnami. Příkladem za všechny je Speicherstadt Kafferösterei nacházející se přímo v srdci této zmíněné UNESCO čtvrti. Spojení kávového muzea, kde se přímo před zraky všech turistů, kafenácků i mokových začátečníků odehrává celý proces výroby a pražení, kavárny s těmi nejlepšími dezerty a hlavně nepřebernou nabídkou typů i přípravy kávy a obchodu je v celém městě unikátní a rozhodně stojí za to. Výhled na jeden z kanálů s vysokými zdmi skladů je poté už jen dokonalá třešnička na dortu.

kafferost

Naopak poměrně velkým zklamáním byla (a stále je) snídaňová kavárna Hadley’s. Ta se nachází v příjemné alejové čtvrti plné cihlových řadovek v okolí univerzitního kampusu a asi nejkrásnějšího parku Planten un Blomen, který jsem kdy navštívila. Hadley’s je součástí B&B a může se pyšnit nádherným interiérem a zahrádkou orientovanou jak do ulice, tak do zeleného vnitrobloku. I přestože ale mnohé recenze slibovaly dokonalý servis, vynikající kávu a jen lehce vyšší ceny, potvrdil se nám pouze bod číslo tři. Pokud milujete poctivá mokrá míchaná vajíčka, rozhodně si je tady nedávejte. Dostanete totiž pouze vysušenou „rozbořenou“ omeletu a tři plátky zcela stejně přesušené slaniny. Káva je podstatně mdlá a zůstane po ní dost prázdný, neurčitý pocit nejen v těle, ale i na mysli. Jedinou třešničkou na dortu v tomto případě je pak velmi pomalá obsluha, co odmítá mluvit anglicky, natož vám pomoci s překladem německého menu, pro které bohužel anglickou verzi nevedou. Mobilní překladače tedy načítejte už před vkročením do podniku!

hadleys

Velkým kontrastem je poté Nord Coast v samotném centru města kousek od radnice, který podobně jako kavárna ve Speicherstadtu nabízí nepřeberné množství kávové úpravy a co hlavně – dokonalé brunche v podobě avokádových toastů, vajíček na několik způsobů i (ne)veganských quinoa bowls. Obsluha je zde neskutečně ochotná, mluví perfektní angličtinou a ráda se u vás zastaví na kus řeči. Tenhle přístup já mám obecně moc ráda a v kombinaci s opravdu vynikající kávou, jídlem, které je nejen chuťovým, ale i vizuálním nebem, se nezdráhám říci, že zrovna zde jsem našla TU kavárnu, která má jednoduše všechno! Pokud sem zamíříte, počítejte, že hlavně dopoledne asi budete muset chvíli čekat na volné místo. Ale věřte, tady to fakt stojí i za to čekání!

nordcoast

Skvostem města, kde rozhodně nemusíte počítat se zástupy turistů, je dále oblast okolo stanice Sternschanze. Graffiti posetá, lehce bohémská a hipsterská čtvrť kromě kupy malých obchůdků s deskami a secondhandů také skrývá kavárnu Less political. Stará cihlová hala plná otrhaných plakátů a barevných tagů schovává minimalistický design kavárny, kde dělají asi ten nejlepší espresso tonic na světě. Kromě hromady kávových koktejlů, filtru i espresso-based nabídky si zde můžete koupit také náčiní na přípavu kávy, odznáčky či plátěné tašky. Připravte se taky na to, že až budete sedět u malého stolku s kaktusem, bude vám k tomu hrát Riptide od Vance Joy či něco velmi podobného a vy jediné, na co budete myslet, bude myšlenka na další objednávku.

lesspolitical

Po kafi vám možná trochu vyhládne, přejděte tedy zhruba další tři bloky a zastavte se na oběd v Bullerei. V eklektickém prostoru, kde najdete vše od omšelých kachlíkových zdí, přes zvířecí kóje místo WC až po oblek stárého motozávodníka na zdi, vám další příjemná obsluha nabídne široce zaměřené polední menu, které vaří až do pozdního odpoledne. V něm si můžete vybírat jídla od steaků, přes burgery, ryby až po těstoviny či veganská jídla. Ceny jsou poměrně rozumné a porce zasytí! K tomu si objednejte pivo Maisel’s Weisse. Není sice místní, ale k dostání ke téměř v každém podniku, je kvasnicové, chuťově příjemně výrazné a na trochu nečekané zvednutí nálady v brzkém odpoledni bohatě stačí.

bullerei

Po Sternchanze stočte pomalu směr na jih do centra slavné St. Pauli čtvrti. Záležitost love it / or hate it je pro tuto část města příznačná, žádné nebezpečí (na rozdíl od okolí hotelu) zde ale fakt nečekejte. St. Pauli těží ze své neslavné historie a umí z ní dostat to nejlepší. Je to turistická atrakce a místní lidé to vědí. Očekávejte pestré zdobení budov a hlavně nadsázku číhající de facto úplně všude. A postranní ulice věhlasné party třídy Reeperbahn opravdu dokáží nabídnout mnohé (a to jak v dobrém, tak špatném smyslu)!

stpauli

Jedním z pokladů je třeba Kaffee Stark. Trochu děsivě vyhlížející prostor plný pestrých graffiti a samolepek ovšem přesně na této image undergroundového podniku staví. Pierciengová servírka je samý úsměv a když osazenstvu ukážete, že přicházíte v míru a rozhodně nemáte v plánu zde kohokoliv soudit a tupě zírat na pestré subkulturní štamgasty, budou vás milovat. Místo americana vám sice naservírují v polorozbitém hrnku doppio, vadit to ale nebude. Budete mít totiž co delat s tím, abyste pochopili celý prostor a naplno si ho zamilovali. Výsledek ale bude stát za to a na památku si můžete odnést tři analogové snímky z fotobudky, která je schovaná v zadním salonku. A je to fakt pecka!

kaffeestark

A jestli už budete mít po krk všech těchto hip míst, udělejte si poslední zastávku cestou do přístavu kousek od Rybího trhu. V ulici plné nízkých domků, ve kterých jsou až na výjimky pouze rybí obchody, najdete totiž Café Schmidt Elbe. Ryze námořnická kavárna kromě domácí pekárny nabízí taky typickou hamburskou snídani pro dva. V ní dostanete třípatrový etažér s výběrem německých salámů, se šunkou, čerstvým uzeným lososem, variací kravských i kozích sýrů, olivami, avokádem, ovocem a domácím džemem, nutelou a karamelem. K tomu samozřejmě servírují ošatku místního slaného i sladkého pečiva. Kávu ovšem dokonalou neočekávejte. S ohledem na monstróznost a chuťovou dokonalost snídaně, která vás zasytí až do večeře, ji ale fakt oželíte a o výslovný propadák se taky rozhodně nejedná!

cafeschmidt

Celý výlet pak můžete stejně jako my zakončit ve čtvrti St. Georg, kde se nachází právě také náš zmiňovaný hotel. Pouze s tím rozdílem, že v tomto případě mám na mysli tu „lepší“, severní část okrsku. Na nikdy neusínající ulici Lange Reihe plné restaurací, bister a barů najdete typicky německou restauraci Frau Möller. Ta jako jedna z mála navštívených podniků (společně s Nord Coast) disponuje anglickým menu. V něm pak naleznete vše, co musíte bezpodmínečně v Hamburgu ochutnat. Legendární námořnický labskaus i vyhlášené pečené brambory se slaninou a cibulí, ke kterým si nejlépe objednejte studeného herringa se smetanovým přelivem s jablky a cibulí. Zní to sice děsivě, ale chuťově to dokáže jedině pozitivně překvapit. Výhodou této restaurace jsou poté kromě friendly mladé obsluhy ceny. Za jídlo tady totiž dáte v průměru něco okolo 10 eur, za velký gin tonic či pivo vám zase naúčtují necelých pět eur.

stgeorg

Je ale dost pravděpodobné, že po této gastronomické bombě vám bude trošičku těžko. Nejlíp tedy uděláte, když zaskočíte o dvě ulice dál. Ocitnete se totiž na krásné pískové promenádě podél jezera/řeky Alster. Břeh je navíc lemovaný několika vodními bary, kavárnami a hlavně taky půjčovnami loděk a šlapadel. Takže pokud hledáte romantiku na poslední večer, nic lepšího než projížďku při západu slunce na šlapadle, která se ve výsledku stejně zvrhne v to, že po sobě budete šplouchat vodu a na břeh se dostanete totálně zmáchaní, vážně v Hamburgu nenajdete!

Tak směle na šlapadlo a hlavně do Hamburgu! Město vás možná dokáže v některých ohledech zklamat, zároveň vám ale poskytne hromadu neprozkoumaných perel, které rozhodně stojí za to poznat a hlavně zažít. Good luck!

Týna

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s